Zavřené školy, zavřené obchody a provozovny. Celý den doma. Ven jen s rouškou na obličeji. Jindy rušná náměstí slavných měst zejí prázdnotou. Svět jako by zadržel dech a čekal, co bude dál.
Zní to jako z nějakého filmu, že? Kdyby nám někdo před měsícem řekl, že to bude naše každodenní realita, nedokázali bychom si to představit. A teď jsme v tom. Namočení až po krk. Úzkost a obavy jsou zcela normální reakce na takovou situaci. Co teď s tím?
Samozřejmě ani já nedohlédnu za obzor a netuším, co se bude dít dál. Oklepeme se a budeme za pár týdnů zase fungovat jako dřív? Změní se svět navždy naprosto radikálním způsobem? Nejspíš něco mezi tím. Ale netuším. Netuší to nikdo. Neexistuje návod, který by vám řekl: „Udělejte A, B, C a D a všechno bude OK.“ Přemýšlela jsem tedy, co bych vám mohla napsat, aby to aspoň trochu pomohlo zorientovat se v časech, ve kterých se zorientovat nedá. A tak vznikl tento článek. Není to návod, je to sada nástrojů, ze které můžete vytáhnout vždy ten správný podle momentálního vývoje.
S věšením na hřebík ještě počkejte
Zajímalo by mě, kolik z těch podnikatelů, kteří halasně vyhlašují, jak jdou na pracák, o přerušení živnosti opravdu zažádá. Většina z nich bude asi nakonec litovat. Pokud se v nejbližších dnech opravdu schválí podpora a úlevy pro OSVČ, pro většinu z nás bude výhodnější podnikání si podržet. Půl roku za nás bude stát platit zálohy, což vyjde na necelých 30 tisíc (pro hlavní SVČ). Pokud vám po hlavě skáčou školní děti do 13 let, stát vám to vykompenzuje částkou skoro 13 000 měsíčně. Tolik peněz na pracáku dostanete jen v případě, že vám v daňovém přiznání vyšel roční příjem přes půl milionu.
Nezapomínejte, že když se nahlásíte jako nezaměstnaný, nemůžete vůbec vydělávat. Takže kdyby náhodou přišla nějaká úžasná příležitost, máte smůlu. A když už se přece jen rozhodnete živnost pověsit na hřebík, zařiďte si pouze její přerušení, ne ukončení. Kdybyste se někdy chtěli vrátit, nebudete muset znovu vše na živnosťáku vyběhávat a platit.
Snažte se dívat dopředu
Je to těžké. Možností toho, co bude dál, je tolik. Jenže když budete jen koukat kolem sebe a za sebe, nebude to vůbec k ničemu. Zkuste stále dívat co nejvíc dopředu kam dohlédnete a podle toho upravovat svoje plány. Ne jen reagovat na to, co se děje v tuto chvíli, ale aktivně se připravovat na různé možnosti podle jejich pravděpodobnosti.
Je potřeba měnit směr podle toho, co se zrovna ukáže na obzoru. Někdy se k tomu hodí pomoc zkušeného kapitána, který vám poradí, někdy to zvládnete sami. S tím ale souvisí, čeho si všímat a co nechat plavat. Neutápějte se v informacích, které vás psychicky vysávají, ale nic s nimi nenaděláte. Musíme se všichni zaměřit na to, co je v našich silách. Jen tak z tohoto boje vyjdeme zocelení a moudřejší.
Je mi smutno, když vidím ty zástupy strhaných švadlenek, které šijí roušky a neřeší, co bude, až nebude poptávka. Ano, roušky jsou sakramentsky potřeba. Jenže! V letadle vám při každém letu kladou na srdce, že v případě nehody musíte prvně nasadit kyslíkovou masku sami sobě a až pak pomáhat ostatním. Pomáhat můžete jen tehdy, když jste sami v bezpečí. Pokud tedy máte podnikání jako váš zdroj obživy, šijte roušky jako módní doplňky za férovou tržní cenu. Šití zadarmo nebo za materiál přenechte zaměstnancům, kteří pobírají doma mzdu nebo ošetřovné a mohou si tuto dobročinnost dovolit.
„Někdy“ je právě teď
Pokud roušky nešijete, máte nejspíš pocit, že nemáte do čeho píchnout. Objednávky se většině z nás zcvrkly na minimum, se kterým se ani za těchto okolností nevyplatí chodit na poštu. Vzpomeňte si v tom případě, na všechno, co jste v předchozích měsících a letech odložili s nálepkou „až budu mít čas“. Teď ho máte. Založte si e-shop. Vyfoťte všechno zboží, které vám leží doma. Projděte si konečně draze zaplacený kurz. Ukliďte a udělejte inventuru. Učte se, učte se, učte se. Přečtěte články a knihy odložené na „někdy“. Není toho málo, že? Udělejte si seznam a poskládejte si jej podle priorit. Stejně vám i tak zbude něco dalšího „až bude čas“.
Zapojte děti
Úplně vidím ty vaše oči v sloup, když jsem napsala, že teď máte čas. Taky mám dvě děti a rozhodně nemám víc času na práci, než před karanténou. Spíš tak stěží polovinu. Přijde mi ale smutné, aby mě děti viděly jen když mezi nimi a obrazovkou televize lítám sem a tam, nestíhám a jsem ve stresu. Teď je ten správný čas zapojit děti maximálně do života rodiny. I toho pracovního. Je mi jasné, že asi těžko bude dítě pomáhat tatínkovi s programováním, ale zkusit dělat něco z vaší rukodělné práce by mohlo, ne? Jasně, že to bude trvat aspoň dvakrát déle, než když to budete dělat sama, ale zkuste to! Stojí to za to. A co takhle inventura, uklízení nebo focení? S tím by děti pomoct mohly, ne? Starším zase nasaďte roušku a pošlete je se zásilkami na poštu.
Rozhodně je ale zapojte do domácích prací. My jsme u nás doma udělali rozvrh na školu a domácí práce. Od 8.30 se střídá 50 minut učení a 10 minut pomáhání. Moje děti za dopoledne uvaří čaj, naládují pračku, vyklidí myčku a vynesou koš a kompost. Někdy se podílejí na vaření, někdy se místo toho ještě učí. Dopoledne prostě není čas na zábavu. Zvykly si na to poměrně rychle, jsou na sebe hrdé a já na ně taky.
O tom jak pracovat s dětmi na krku jsem nakonec napsala celý článek.
Nejtěžší to asi mají rodiče školkových dětí. Ty ještě zapojíte jen omezeně. Maminky, držím vám palce. A klidně mi napište, jak to jde! Když nic jiného, můžu vás vyslechnout.
Nezlevňujte
Má to jednoduchou logiku: Lidi mají méně peněz, méně nakupují. Nemáte objednávky, protože vaše normální ceny jsou pro ně najednou moc vysoké. Musíte proto zlevnit. Jenže lidi nenakupují ani se slevou. Dáte slevu ještě vyšší. A jste v háji! Takhle to totiž nefunguje.
Lidé nepřestali nakupovat kvůli tomu, že nemají peníze, ale kvůli tomu, že ve světle aktuálních událostí nevidí ve zbytných věcech takovou hodnotu. Když teď zlevníte a slevu správně „neokecáte“, jen jim jejich domněnku potvrdíte. „Aha! Když jsme se měli dobře, tak se na nás chtěla nabalit, ale teď se ukazuje, že ty její věci za tu cenu stejně nestály.“ Vůbec je nenapadne, že po slevě na vašem zboží stěží vyděláte pár drobných.
A nejen to. Zákazníci se nechají slevami velmi lehce rozmazlit. Když bude ještě hůř, tak uděláte co? Další slevovou akci? Pozor na to, toto je tobogán, který končí v hluboké bažině.
Ať už se bude situace vyvíjet jakkoliv, dřív nebo později si zvykneme na něco, co je normální. I když to bude třeba úplně jiný způsob života, než jsme vedli doteď. Potom si lidé zase začnou dělat radost nákupy a prodeje se trochu rozproudí.
Do té doby se tedy snažte přežít s menším množstvím prodejů. A když už opravdu nebudete nutkání ke slevám moct ovládnout, nabídněte místo nich něco jiného – poštovné zdarma, malý dárek, výhodné balíčky… Bezhlavé výprodeje si nechejte až na ty nejhorší časy.
Omezte výdaje
Tohle by asi napadlo každého a většina lidí to také velice přirozeně dělá – omezují výdaje a investice. I v této věci se ale dá jít o krok dál. Než jen naslepo ušetřit tu a tam, lepší je jít na to systematicky. Na dobrou radu jsem narazila u Lely Barker v článku Koronavirus a drobné podnikání. Doporučuje si vytisknout výpisy z účtu za minulý měsíc nebo dva a pěkně řádek po řádku projít, jestli tam není něco, na čem by se dalo teď ušetřit. Během toho, co píšu tento článek, mi tu pípla notifikace, že mi odešla platba za členství ve sdílené dílně. Úplně zbytečně. Příští měsíc se tam určitě nepodívám. Tenhle bod tedy udělejte radši co nejdřív, ne jako já.
…ale jen některé výdaje
Existuje ale jeden typ výdajů, na kterém se teď šetřit nevyplatí. Materiál, který potřebujete pro svoji tvorbu. Prodeje teď nejspíš půjdou pomalu, takže můžete mít pocit, že zase tak velké zásoby nepotřebujete, jenže pokud se krize prohloubí a zastaví se ekonomika, při jejím rozjíždění to může i u vás značně drhnout. Pozor si dejte obzvlášť na materiál od dodavatelů, které nemůžete nahradit. Co když omezí nebo zruší výrobu? Pak se může stát i vám, že nebudete mít z čeho vyrábět i kdyby byla poptávka. A to je opravdu hloupá situace, do které se dostat nechceme.
Pokud víte, že některý váš materiál pochází z Číny nebo Itálie, zbystřete dvojnásob. Výroba je tam teď v rozkladu. Zatím máte ještě šanci objednat a nejspíš vám objednávka ještě dorazí. Později mohou jít ceny razantně nahoru nebo zboží nemusí být dostupné vůbec.
Tohle platí i v případě, že neobjednáváte přímo z těchto zemí, ale kupujete zboží, které tam má původ. Vykupte svého českého dodavatele, dokud můžete.
Někdy je dodavatelský řetězec pěkně zamotaný. Chtěla jsem si například koupit od jednoho výrobce barevné pigmenty. Říkala jsem si, že to nemůže být problém, protože jsou velice hrdí na to, jak se všechno vyrábí v Německu. Jenže pigmenty nejsou. Tedy jsou. Mají jich kila. Jenže nemají krabičky, ve kterých je prodávají, protože ty jsou z Číny a jsou teď celosvětově nesehnatelné. Dejte si tedy práci s tím, že se na své dodavatele přímo obrátíte a zeptáte se jich, jak si myslí, že na tom budou. I tak se nakonec může dodavatelský řetězec přetrhnout, ale pořád je to spolehlivější, než věštit z křišťálové koule nebo sedět s rukama v klíně.
Ale pozor! Všeho s mírou. Nesyslete materiál na coby kdyby. Nakupte opravdu jen to, co potřebujete na výrobky, které už máte v prodeji, případně na naplánovanou novou kolekci. Jinak se držte striktně předchozího bodu.
Nepřestávejte být vidět a komunikujte
Psát v dnešní době na sociální sítě, do blogů nebo na mailing je těžké. Nechcete být dalším v řadě mailů s „COVID“ v předmětu. Nechcete být jen jeden z mnoha srdceryvných příspěvků na sociálních sítích. Jenže taky nechcete psát jako by se nic nestalo a vypadat jako robot, kterého naprogramovali před dvěma měsíci a pak na něj zapomněli. Jo, jo. Je to strašně těžký.
Nebo ne? Zkuste komunikovat jako normální lidé. Zeptejte se čtenářů a odběratelů, jak se mají, jak to zvládají a řekněte, že doufáte, že to jde. Pak řekněte, co máte na srdci. Řekněte, že se snažíte fungovat, jak to jen jde normálně. Že pracujete. Nebo naopak nepracujete, protože nemůžete. Že vám záleží na vašich zákaznících a že přemýšlíte, co byste pro ně mohli udělat.
Lidé se potřebují odreagovat. Na chvíli zapomenout na to, že je svět vzhůru nohama. Nikdo vám nebude mít za zlé, když právě na vašich sociálních sítích najde to, kvůli čemu vás sledoval odjakživa.
Když se cudně odmlčíte v domnění, že teď je moc vážná doba na to, abyste řešili vaše stříbrné náušnice, oblečky pro děti nebo keramické vázy, bude se vám strašně těžko vracet zpět a každým dnem to půjde hůř a hůř.
Lidé jsou teď plní emocí a do jejich nákupů se to promítá. V těchto dnech možná zrovna neutrácí za nic, co není naprosto nutné, ale až si zase začnou dělat radost prostřednictvím nákupů, půjdou určitě za těmi, se kterými si vytvořili ve vypjaté situaci vztah. Snažte se, abyste to byli zrovna vy.
Co dál?
Doufám, že jsem vám těmito tipy pomohla. V hlavě se mi jich vynořila ještě řádka dalších, ale ty si zaslouží své vlastní články. Pokud o ně nechcete přijít, přihlaste se k odběru novinek ze světa handmade podnikání. Nespamuju a odhlásit se můžete koneckonců kdykoliv.