Nadešel poslední den v Americe. Hned ráno jsem se vypravila do Santa Monicy za Melissou, abych si u ní vyzvedla svoje věci, které mi vzala po Craftcation. Podívala jsem se tím pádem, jak vypadá malý řadový kalifornský domeček zevnitř. Překvapilo mě, že i když v něm není zase tak moc místa, má minimálně dvě koupelny. Přijde mi, že u nás si na větší množství koupelen tolik nepotrpíme, jako v Americe.
Pak jsem si s Melissou chvíli povídala, zatímco snídala, obdivovala jsem její zásoby serepetiček na tvoření a zcela očekávatelně jsem ji oslnila svou schopností nacpat obsah dvou velkých tašek do už teď plné kabely přes rameno.
Pak jsem se zmínila, že bych se ještě před odletem chtěla podívat do legendárního supermarketu s věcmi na tvoření Michaels. Melissa neváhala ani vteřinu a hned řekla, že jde se mnou. Což bylo fajn, protože mě tím pádem vzala autem a nemusela jsem se s teď už dost těžkou taškou motat po Los Angeles veřejnou dopravou.
Abych řekla pravdu, čekala jsem od Michaels možná víc. Ano, oddělení pro scrapbook bylo fenomenální, ale třeba barev měli asi tolik, co u nás v běžných výtvarných potřebách. Obchod byl sice obrovský, ale jeho velkou plochu zabíraly úplně obyčejné bytové doplňky a umělé květiny, které mě taky nijak zvlášť neoslovovaly. Co se týká korálků, tak v tom taky vedou české korálkové obchody, ale vzhledem k tomu, že jsme ještě pořád korálková velmoc, tohle mě nepřekvapilo. Moje nadšení možná také umenšovalo to, že mám sama obchod s bižuterními komponenty a minimálně jednou měsíčně se probírám vším možným, co se nabízí online, takže jsem vlastně šířkou online nabídky strašně zhýčkaná.
Protože by se mi také do mého zavazadla nevešlo nic většího, nakoupila jsem si jen pár drobností a dárečků pro děti.
Po návštěvě Michaels mě Melissa přesvědčila, že mě odveze na letiště autem. Měla jsem sice dost času na jízdu autobusem, ale byla neoblomná.
Původně jsem se těšila, že si po cestě zpět dám na letišti zase to výborné kuře v pomerančové omáčce, které jsem měla po příletu. Jenže až na letišti mi došlo, že odlétám z jiného terminálu. Byla jsem z toho zklamaná, ale už jsem byla tak natěšená na asijskou chuť, že jsem zapadla do prvního asijského bistra, které jsem našla. A jaké překvapení! Také tu měli to stejné Orange Chicken! Naposled jsem si totiž nevšimla, že to bistro patřilo do řetězce fastfoodů Panda, které jsem během svého pobytu viděla snad stokrát. Takže jsem si to kuře mohla dát už dávno… No nic. Aspoň jsem si šla ještě jednou přidat.
Pak jsem se potulovala po letišti několik hodin, pospávala jsem na gaučících, které tu měli a ve Starbucks jsem si koupila strašně velké, strašně sladké, strašně mastné a vůbec ne kávové pití. Jmenovalo se to Frapucino. Nebrat!
Při odletu jsem měla trochu strach, jestli náhodou přece jen nebude vadit, že mám víc, než osobní zavazadlo, ale nikdo to neřešil.
Těšila jsme se, že se po cestě podívám zase na několik filmů, ale nakonec to utekĺo nějak straně rychle. V noci jsem spala a jinak bylo pořád nějaké jídlo, takže jsem stihla jen jeden film.
Taky jsem stihla vytřídit spoustou starých mailů. Tím, že v letadle není signál, mohla jsem si přečíst jen to, co bylo v mailu a nešlo klikat. Takže jen přečíst a vymazat, nebo nechat na později. Je to dobrý systém a myslím, že ho vyzkouším někdy i doma. Mám totiž schránku plnou newsletterů, které sice jsou mnohdy zajímavé, ale často taky prodávají něco, co je už dávno pasé, nebo to nepotřebuju, nebo se dokonce opakují, protože sofistikovaní marketéři zjistí, že jste mail neotevřeli a pošlou vám ho znova.
Ještě jsem si v letadle prohlížela jejich prodejní katalogy a nafotila pro vás několik inspirací, jak vysoká cena za různé věci může být. Ale to si nechám až na jiný článek.
V Mnichově jsem přesedla na letadlo do Vídně a ve Vídni už jsem byla skoro doma. Manžel pro mě přijel autem, abych se nemusela trmácet autobusem. Domů jsme přijeli v noci, takže velké setkání s rodinou mě čekalo až další den ráno. Mimochodem – z jet lagu jsem se dostávala dva týdny!
Uff… Tak už je to konečně za mnou. Dopsala jsem to! Hurá.
V ideálním světě bych psala blog už v Americe. V trochu méně ideálním světě bych jej dopsala během května. Ve světě, kde žije většina normálních lidí, bych se do tohoto bodu dostala nejpozději v červnu. Jenže teď je skoro konec července. Dva a půl měsíce po mém návratu. A blog je konečně hotový. Vítejte v mém světě! 🙂
Dopsat všechny zápisky, přidat k nim fotky a zeditovat videa mi dalo strašně moc práce a zabralo spoustu času, který jsem určitě měla věnovat něčemu jinému. Jenže jsem pořád měla pocit, že když to nedodělám, bude to, jako bych svoji cestu nevyužila na sto procent. A navíc jsem se hned na začátku cesty rozhodla, že vám – věrným čtenářům – dovezu dárečky. Část je z věcí, které jsme dostali od sponzorů Craftcation, ale část jsem speciálně pro vás koupila. A rozdávat je předtím, než jsem dokončila celý blog, mi přišlo divné. Takže mě hnalo dopředu také to, abych konečně mohla udělat slíbenou giveaway.
Co jsem přivezla?
Raznice na kov – dá se s ní zdobit měď, mosaz, stříbro, s větší silou i nerez. Stačí to toho pořádně praštit kladivem. Je tam tady tento stromeček. 
Propisoty s dinosaury. Takové ty „nálepky“, co se po nich silou šmrdlá a tím se obtisknou. 
Dva sešitky k dozdobení a k tomu ještě dva archy hedvábného papíru. Třeba k tomu dozdobení. 
Tenhle odznáček Ventura jsem koupila na podporu Ventury po požárech v roce 2018. Takže když ho vyhrajete, tak jste to vlastně podpořili taky. Nebo ne? 
Odznáček „Stay Crafty“. Pro případ, že by vám to musel někdo připomínat. 
Sada s návodem na výrobu sukně plus kovová pomůcka na zakládání švů. Já ji totiž nepořebuju. Mě naučí sukni prý šít Gwyn. 
Předloha na vyšívání mumínů. Transferový papír dáte na látku, přetřením přenesete předlohu a vyšijete. Zní to jako dost práce. Pokud ale milujete mumínky (nebo vyšívání), tak by se vám do toho mohlo chtít. 
Vyšlo na jevo, že jste geniální? Pro tento případ jsem pro vás koupila štoček post-itů od skvělé Emily McDawell. 
Knížka s návody na patchwork. Vypadá to moc hezky, ale obávám se, že by ještě hodně vybledla, než budu mít čas na patchwork. 
Krásně zpracovaný časopis UpperCase. Už je tedy staršího data, ale všimla jsem si, že Radka Prokopová má UpperCase na poličce v dílně. To je myslím určitá záruka kvality. 
Další věc od Emily McDawell, které jsem neodolala. Tento odznáček je vyznamenáním za každodenní statečnost a je tam napsáno „Přestala jsem číst komentáře“. Je to váš případ? 
Na pera Sakora nedají kreslíři a zentanglisté dopustit. Naštěstí se dají už sehnat i u nás. A vyzkoušet můžete i růžový štětcový fix. 
Píšete dopisy a přání? Tohle je luxusní dopisní minisada i s fialovým perem. 
Něco pro kafaře: odznak se šálkem jejich závislosti. 
Líbí se vám moje „nepovedené“ leptané náušnice? Můžete je taky vyhrát. 
Tyto náušnice jsem smaltovala celé sama. No… Je to na nich trochu vidět… 
A nebojte. Ještě na ně přidělám háčky. Jenom zatím nejsou pořád nálepky zapečené. 
Tohle může být přívěšek na krk nebo na cokoliv jiného. Pro výherce dodělám podle jeho přání. 
Náušnice s lístečky jsem taky smaltovala sama a dokonce to na nich není ani poznat. 
Podklad na tyto mi také věnovala lektorka, takže jsou dokonale nasmaltované. Moje dílo už je jen umístění vodolepek. 
Velká taška na vaše tvoření. Tolik jako do IKEA tašky se do ní asi nevejde, ale rozhodně je o poznání stylovější. 
Nebo je libo spíš květovanou? Tašky jsou pevné a velké asi 60 x 50 cm. 
A to nejlepší nakonec! Duhový hedvábný šál, který jsem vyrobila v Mayu Silk Art. Na počest výberkyně ho i vyžehlím!
Nedělám si iluze – čtenářů mých zápisků určitě není moc, což je ale výhoda pro vás. Šance něco vyhrát je opravdu velká. Navíc soutěž schválně nebudu propagovat (hlavně proboha nic nelajkujte a nesdílejte!) a pokud se sejde odpovědí jen málo, dostanete výher prostě víc.
Tak teď už stačí jen vybrat si, co by se vám líbilo a vyplnit následující dotazník.
Protože jsou prázdniny a hodně lidí je na dovolené, bude prostor na přihlášení delší – máte na to čas až do neděle 11. srpna 2019. Výherce vyberu tak, aby se na každého dostalo pokud možno něco, co by chtěl. Když to nepůjde rozhodnout, budu losovat.